Astronomická společnost Chomutov

                                                                               ^{další články               +}      

kosmologie

přidáno  20.01.2021

Co když je vesmír hologram?

My lidé máme množství smyslů, kterými prožíváme svět kolem nás. Vnímání však může být obtížná věc. Můžete být kupř. oklamán souhrou dvou dimenzí světla, které společně vytvářejí vzhled 3D objektu nebo tvaru. Takto fungují hologramy ve skutečném světě a mnozí naznačují, že by tato iluze mohla dosahovat daleko za hranice nějakého jeviště nebo místa konání. Někteří vědci se ve skutečnosti domnívají, že je alespoň teoreticky možné, že celý náš vesmír je hologram.

S prvnímy náznaky této podivné myšlenky se přišlo v roce 1970, kdy vědci diskutovali vlastnosti černé díry a jak by se entropie jednoho objektu mohla ztratit při dodržování druhého zákona termodynamiky. Jak řekl astrofyzik Paul Matt Sutter v rozhovoru s Fraserem Cainem , „ informační obsah černé díry v těchto objektech není úměrný jejímu objemu, ale ploše “.

Jinými slovy, informace, které vstupují do černé díry, by se mohly zaměřovat a udržovat na horizontu událostí, který je tvořen dvěma dimenzemi - tedy v podstatě 3D informacemi uloženými ve 2D prostoru. Tato myšlenková hra se začala rozvíjet v 90. letech, kdy fyzici zjistili, že za předpokladu, že vesmír je hologram, gravitace zmizí, pokud lze odstranit jednu z mnoha dimenzí, se kterými pracuje.

Holografický princip

Tyto jevy jsou popsány v „holografickém principu“, který říká, že všechny objekty lze vysvětlit jednoduše informacemi uloženými na jejich dvoudimenzionálních površích, takže prostor kolem vás se jeví trojrozměrný. Pokud však setrváváte na 2D povrchu, pak v tomto 2D prostoru může existovat váš stín nebo odraz. Jinými slovy, informace vyšší dimenze je v podstatě zakódována do nižší prostorové dimenze.

Nejčastěji studovaná teorie holografického principu funguje pouze za velmi zvláštních okolností, když je 5D časoprostor ohnut zpět na sebe. Tento „trik“ ohýbání časoprostoru, vynechání gravitace a chování se jako hologram pod tlakem vesmíru našel řadu praktických aplikací. Holografický princip, součást teorie strun, pomohl při rozvoji superpočítačů a fyzikálních problémů, jako jsou: např. vysvětlení, proč mají částice hmotnost.

Raphael Bousso, který pracoval na principu na Stanfordské univerzitě, sebevědomě prohlásil: „ Svět se nám nezdá jako hologram, ale přesto je, co se týče informací, které jsou třeba k popsání světa.“

I když to pravděpodobně není doslova pravda, že vesmír je hologram, potenciál 3D informací, které lze uložit ve dvou dimenzích, se ukázal pomocí černých děr.

Holografický princip je (zatím) praktickým matematickým nástrojem, protože některé otázky z fyziky jsou mimořádně náročné ".

zveřejněno  9. říjen 2017

od  Sammy Zimmermanns

https://www.cybersam.de/wissenschaft-forschung/was-wenn-unser-universum-ein-hologramm-ist/