Astronomická společnost Chomutov

                                                                               ^{další články               +}      

astronomie

přidáno  30.12.2020

Je naše Slunce něco zvláštního?

Naše Slunce je plynová koule. Jako všechny hvězdy ve vesmíru. Její poloměr je 109 krát větší, než země (696 000 kilometrů) , váží 10 na 30cátou kilogramů a je od naší země 150 miliónů kilometrů daleko. Neboli 8 světelných minut.  Slunce je továrna na výrobu hélia. Její atomy vodíku se při vysoké teplotě rychle pohybují, srážejí se a vytvářejí nový prvek - hélium. Při tomhle procesu vyzařuje a energii. Tento proces tvoří její svítivost. A díky této svítivosti můžeme žít. Tím Slunce ztrácí energii a také hmotu. Slunce se otáčí kolem své osy a to dosti klidně - dva kilometry pro sekundu. Na rovníku se otočí kolem své osy za 25 dní a na svých pólech za 30 dní.

Srážení protonů nemá vždy jako výsledek vytvoření nového jádra. Každý proton je záporně nabit a jak víme stejné náboje se odpuzují. V našem slunci se musí srazit 13 triliónů jader vodíku aby se z toho utvořilo jedno jádro hélia. Díky této pomalé "rychlosti" slučování žije naše Slunce už dlouho (ca 4,5 miliardy let) a ještě bude dlouho žít (ca 5-7 miliard let). To taky umožnilo vzniku a vývoji života který k tomu potřebuje hodně času. Všechny hvězdy o velikosti Slunce patří mezi G-hvězdy a tyto hvězdy umožňují ve svém "okolí" vzniku života, protože se pomalu spalují (žijí ca 10 miliard let). Naše země se nachází v tzv. habitální zóně (obyvatelné). Je dostatečně blízko, aby čerpala ze Slunce teplo a je současně dost daleko, aby "neshořela". Jak víme je Merkur a Venuše příliš blízko a jsou na nich pro vznik života vysoké teploty. A ostatní planety jsou zase až moc daleko a teplo u nich už nedokáže zajistit dobré podmínky na život. Aspoň ne v takovém rozsahu jako u nás na zemi.

Takže to vypadá, že naše Slunce je docela obyčejná hvězda. Ovšem opak je pravdou, přeci jen je zvláštní. Když se vrátíme na počátek vzniku vesmíru víme, že na začátku byly vytvořeny "jen" atomy vodíku a helia. Všechny těžší prvky ukovaly později hvězdy. Na počátku naší galaxie (mléčné dráhy) se tvořilo nejvíc hvězd v centru galaxie a těžší prvky vytvořily výbuchy supernov právě nejhustěji v centru Přestože se naše sluneční soustava nachází v jednom rameni spirály a od centra galaxie je vzdálená 27 000 světelných let a tudíž relativně daleko od centra, má hodně těžkých prvků (astronomové mluví o všech prvcích, těžších jako helium o kovech). A to by neměla mít.

Otázkou totiž je, jestli naše Slunce vzniklo tam, kde se teď nachází? Jestli ano, nemohlo by mít tolik kovů, protože čím dál od centra galaxie, tím míň supernov a tudíž míň kovů. Takže naše Slunce muselo vzniknout blíže centra galaxie a časem (4 milirdy let) doputovalo až na dnešní místo. A další zvláštnost našeho Slunce je, že má stejnou rychlost rotace kolem centra galaxie jakou má rychlost spirálového ramene (220 km za sekundu). Jiné hvězdy rotují kolem centra galaxie mnohem rychleji.

A to je štěstí po naši sluneční soustavu. Tím, že má Slunce stejnou rychlost jako spirálové rameno, nesetkávalo se nikdy v minulosti s okolím jiného ramene. V ramenech jsou totiž shluky plynů z kterých se (ještě stále) tvoří hvězdy. A některé hvězdy jsou obrovské a za krátkou dobu (milion let) vybuchnou (supernova). No a není radno být v blízkosti takového výbuchu. Ovšem tím, že Slunce "neprotíná" žádné jiné rameno spirály (alespoň po vzniku života), nedostalo se nikdy do nebezpečné blízkosti takových výbuchů.

To všechno umožnilo vzniku a rozvoji života na naší planetě zemi. Vývoj života potřebuje čas. Hodně času. Naštěstí máme (relativně) klidné Slunce, takže se během vývoje života na zemi nepřihodilo nic tak ničivého, aby život po svém vzniku opět zanikl.