Astronomická společnost Chomutov

                                                                               další články               +      

 

kosmologie

přidáno  26.04.2020

Ostrovy světla

Ano, vesmír je podivný, to se musí nechat. Kromě toho je obrovský a poměrně prázdný. Kdybychom mohli podniknout cestu vesmírným prostorem děsně daleko, opravdu daleko, nejenom k měsíci nebo na mars, anebo k nejbližší hvězdě, nýbrž pořádně daleko, tak milióny světelných let, bylo by to k smrti nudné. Tam venku není totiž nic, vůbec nic. Byli bychom elektronem (samozřejmě jen jako představa zvláštního druhu ;-) a pohybovali bychom se na okraji nějaké kupy galaxií, natrefili bychom na další elektron každých 22 miliónů let.

Že vesmír dnes vypadá, jak vypadá, není divu, ale je to výsledek působení gravitace. Tím, že se hmota tu a tam začala shlukovat, musel se prostor jinde vyprázdnit. Jinak to ani nešlo, poněvadž tajemství gravitace spočívá v tom, že se nedá odstínit. Gravitace je vždy a pořád přitažlivá. Ta nemá plus a mínus, aby se mohla egalizovat. Jakmile se hmota jednou začne někde shlukovat, přitahuje tato oblast systematicky další a další hmotu. To se dělo samozřejmě na úkor mezigalaktického prostředí. Prostor se tam vyprazdňoval a jen na okrajích těchto velkých prázdnot vznikly galaxie a tím i ostrovy světla. Dnes máme vesmír ze 75% prázdný a na okrajích těchto prázdných prostorů se vytvořil úkaz vláken struktury. Ve vesmíru, který měl tu správnou rychlost rozpínání aby se mohly v ranní fázi jeho vývoje vytvořit galaxie. Jaké galaxie to jsou? A proč jim říkám ostrovy světla?

0x08 graphic

Galaxie nejsou v podstatě nic jiného, než obrovské výrobní továrny, inkubátory hvězd. Tam vznikly první velké hvězdy. Fiat flux ... budiž světlo! Vesmír (asi 1 miliardu let po velkém třesku), když začaly vznikat první galaxie, až tak hodně zchladil, že se viditelné světlo osamostatnilo a zazářilo vesmírem. Doba temna skončila. Vzniklé hvězdy v galxiích zazářily. Proto jsou galaxie ostrovy světla.

Tvoření těchto ostrovů světla je velice zajímavé. Kupříkladu naše spirální galaxie mléčná dráha. Nevznikla z jediného oblaka plynu. Stvoření galaxií se neděje v jediném velkém oblaku plynu, který se pomalu smršťuje, nýbrž z mnoha malých oblaků z tzv. trpasličích galaxií. Ty se dohromady stavily do jedné velké galaxie. Naše mléčná dráha se utvořila odhadem z 500 až 2000 malých galaxií. Jenže jakto že se naše galaxie utvořila do disku? Vždyť se ta spousta malých galaxií srážely ze všech směrů. No protože rotuje. Působením rotace se celá galaxie časem (dlouho, předlouho) zploští.

Skutečnost, že se galaxie opravdu tvoří srážením trpasličích galaxií je vidět v galaktických kupách. Ty mívají většinou v centru velké, kulaté eliptické galaxie. Do nich stále padají dokonce i dnes trpasličí galaxie. Čím dále se vzdalujejeme od centra galaktických kup, tím víc přibývají spirální galaxie. Mezi eliptickýma a spirálníma galaxiema jsou ještě čočkové galaxie. Ty neobsahují skoro žádný plyn, ale zato hvězdy. Eliptické galaxie v centru nemají vůbec žádný plyn, pouze hvězdy. Vytvořily zřejmě všechny hvězdy v jediné erupci svého vzniku. Na okraji, ve velké vzdálenosti od galaktické kupy jsou spirální galaxie. To jsou hvězdné a plynné galaxie. A v těch se ještě dnes rodí nová slunce a tvoření těžkých elementů, z kterých se někdy, někde vytvoří i život.

Toto vzájemné působení galaxií mezi sebou je potvrzeno pozorováním kupy galaxií. Gravitace přitahuje galaxie stále i dnes. Tak vzniká proud hmoty k dalším galaxiím. a tak se také naše mléčná dráha přibližuje ke galaxii Andromeda. A obě galaxie se pohybují spolu s jinými galaxiemi směrem ke kupě galaxií "Virgo". A tahle kupa se řítí ku "velkému Atraktorovi", což je obrovská stěna galaxií a tvoří galaktickou super kupu. Jak vidno, vesmír není stále dokončen. Tvoření galaxie nás přivádí na stopu, jak se skutečně na začátku hmota uspořádávala (ježíši, to je teda slovíčko ... ho ho ho).